ekonomika a finance online

Jurečka kritizuje rozdíly v kvalitě potravin. Vlastní data ale spíše ignoruje

14. července 2017 06:00 / autor: Vojtěch Berka

Ministr zemědělství Marian Jurečka se rozhodl obživit postarší, leč stále bolestivé téma, kvalitu potravin v Čechách. Jeho ministerstvo si proto u Vysoké školy chemicko-technologické (VŠCHT) objednalo srovnávací studii, kterou Jurečka tento týden představil veřejnosti. Podle ní mohou podobně prezentované výrobky skutečně mít v Čechách jiný objem a složení, než mají například v Německu, Rakousku, či Maďarsku.

„Testy, které provedli odborníci z renomované Vysoké školy chemicko-technologické, ukázaly, že některé potraviny stejné značky se ve svých vlastnostech liší. Považuji to za nepřijatelné a vůči spotřebitelům za diskriminující. Problém jsem už řešil na jednání zemí V4, v europarlamentu i na Radě ministrů zemědělství EU. A teď máme v rukou další jasný a ověřitelný důkaz,“ uvedl Jurečka.

Na stejnou vlnu vděčně naskočil i premiér Bohuslav Sobotka. „Pokud Evropská komise chce nějaké důkazy, že Češi jedí srovnatelné jídlo v podstatně horší kvalitě než Němci, tady jsou,“ uvedl na svém Twitteru.

Problémem však je, že důkaz, o který se Jurečka opírá, zdaleka není tak jednoznačný, jak se ministr tváří. Analýza totiž ukazuje právě a pouze jen to, že se některé produkty liší. Jestli to je k lepšímu, či k horšímu, je otázkou jednotlivých případů.

Pro představu: studie ukazuje, že v německých rybích prstech Iglo nalezneme o něco více masa a rakouský Persil obsahuje více aktivních látek než ten prodávaný v Čechách. Český Nesquik však zase obsahuje více kakaa a vitamínů D3 a C než jeho německý protějšek, a instantní káva Jacobs, prodávaná v Čechách, má více kofeinu a méně cukru. Většina testovaných výrobků se alespoň v něčem lišila, pouze v některých případech nicméně šlo o změnu výraznou, a to ještě ne vždy k horšímu pro český trh. Jak navíc poznamenali vědci z VŠCHT, rozdíly ve složení mohou být důsledkem chuťových preferencí spotřebitelů v konkrétním regionu, nebo dostupností místních surovin.

Podle výzkumníků nebylo a nemůže být účelem testů určit, na kterém trhu jsou výrobky kvalitnější. To by vyžadovalo jiný typ výzkumu. „Pro hodnocení kvality by se lépe hodily spotřebitelské testy,“ ujasnil koordinátor testování Jan Pivoňka. Studie také nebere vůbec v úvahu rozdíly v ceně.

„Německý spotřebitel dostává úplně jinou kvalitu za úplně jinou cenu,“ má nicméně jasno ministr Jurečka. Jeho vůle prát se v Evropě za práva českých spotřebitelů je jistě obdivuhodná. Pokud však hodlá s výroky o odlišné kvalitě za odlišnou cenu pokračovat, měl by se opírat o něco jiného než o studii, která nebere kvalitu ani cenu v potaz. Jeho interpretace totiž zůstává spíše zbožným přáním a snaží se ve výzkumu nalézt něco, co se tam nenachází.