logo Facebook
I slova jsou činy

Kapitálové trhy jsou jako zombie nadopované centrálními bankami

20. dubna 2018 08:06 / autor: Steen Jakobsen

Při pohledu na uplynulý kvartál poukázala Saxo Bank na tvořící se bubliny na finančních trzích. V nejnovějším výhledu pro druhé čtvrtletí roku 2018 chceme upozornit na skutečnost, že se nacházíme na konci cyklu. A ten bude takový, jaký jsme v minulosti ještě nezažili. Geopolitickou scénu budou ovlivňovat nacionalistické programy, které zapříčiní snížení objemu světového obchodu a zvýšení nákladů. Je možné, že svět se rozdělí na Čínu a USA.  Zbytek zemí se bude muset rozhodnout, na čí stranu se přidá.

Blížíme se ke konci největšího experimentu v měnové politice v historii. To vše navíc na pozadí vzestupu nacionalismu, ohromující příjmové nerovnosti a ztracených nadějí mladé generace. Centrální banky v minulosti svými kroky převzaly pravomoc politiků a regulátorů. Díky kvantitativnímu uvolňování držely úrokové míry rekordně nízko, v některých případech až v negativních číslech, po mnohem delší dobu než je normální. Na jedné straně to bylo potřebné, aby se trhy udržely v dobré kondici, avšak vedlejší účinky tohoto opatření zničily fungování trhu.

Bez ohledu na krátké záblesky volatility v prvním kvartále tohoto roku, bych současné kapitálové trhy přirovnal k pomalu se pohybujícímu zombie, který přináší nízkou volatilitu. Nastalo extrémně vysoké ocenění všech tříd aktiv, avšak bez známek růstu produktivity a s masívním nárůstem nerovnosti.

Kromě toho, že rozvážná monetární politika získala trhům čas, zvýšila současně i vzájemnou závislost mezi trhy a zeměmi ve stále víc globalizované ekonomice. Americký Fed podpořil víc rozvíjející se trhy než samotné Spojené státy americké. Čína se stala hlavním motorem globálního růstu, když „zachránila“ svět v roce 2008 expanzí úvěrů a stimulů bezprecedentním tempem. Kroky Číny se přenesly do zbytku světa a pomohly mu tak přežit těžké roky 2009 a 2010.

Globalizace a částečně i pumpování peněz centrálními bankami do trhů pomohlo víc bohatým, zatímco průměrně ekonomicky aktivní člověk spíše ztratil. Důsledkem je konec konců i rozhodnutí o vystoupení Británie z EU, či zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem.

Nacházíme se před první velkou zkouškou od konce studené války, kdy svět zažil vítězství kapitalismu nad komunismem. Teď přichází boj mezi nacionalismem a „globalismem“. Nacionalismus momentálně s přehledem vítězí, protože jednotlivé země se postupně uzavírají před světem a vinu házejí na vnější vlivy, jako jsou přistěhovalci, či špatní obchodní partneři.

Kdo se odváži říct, že tentokrát je situace přece jen jiná?

Podle našeho názoru má svět už svůj vrchol globalizace za sebou. Kvůli politice centrálních bank pravděpodobně brzy skončí třicet pět let dlouhý trend klesajících úrokových sazeb. Důsledky budou enormní. Světový dluh totiž narostl na 237 bilionů dolarů, přičemž světové hospodářství rostlo jen minimálně. Zároveň jsme byli svědky i revoluce v informačních technologiích, během které se technologické společnosti staly dominantními monopolními hráči. Ti vlastní obrovské množství údajů běžných lidí, mnohem větší než mají samotné národní vlády.

Jsme otroky technologií?

Z pohledu investora můžeme vzdát hold skupině FANG (Facebook, Amazon, Netflix, Google). Tito firmy dosahují obrovských zisků, avšak za cenu jejich monopolistického chování. To zabíjí hospodářský růst a produktivitu. Jednotlivé země by si měly svoje trhy chránit, ale místo toho dovolují těmto společnostem velmi rychle expandovat.

Situace se však díky evropské iniciativě GDPR (nařízení o ochraně údajů) a čtyřprocentní dani z obratu technologických společností změní. Právě tyto firmy tvoří 25 procent akciového trhu v USA. Historicky vždy, když některý sektor dosáhnul této úrovně, znamenalo to pro něho „krok zpět“. Posledním odvětvím, které dosáhlo takto vysokého zastoupení, bylo bankovnictví. A dobře víme, co následovalo. Tento sektor postihla silná regulace, větší dohled a menší zisk.

Na druhé straně regulace technologického sektoru ovlivní ekonomiku, která bude expandovat pomaleji. Předpokládáme, že současné trendy v technologiích jako například vytváření aplikací nebo sbírání dat se budou muset přizpůsobit přísnějším pravidlům, což v konečném důsledku zvýší náklady.  Spojené státy nečeká díky daňové reformě žádný výraznější růst ekonomiky. Cena bydlení v New Yorku již poklesla o 15-20 procent a inflace je v nedohlednu, protože poptávka po půjčkách a rychlost oběhu peněz v ekonomice klesají a brzy se dostanou do negativních čísel.

Mladí pesimisté

Nejlépe současný stav, který se nedá srovnat s žádným jiným předchozím cyklem, ilustruje následující graf z Deutsche Bank:

saxo

Dokáže mi někdo vysvětlit, jak může být 35 letý člověk optimistický méně, než člověk ve věku 55 let? Nedává to logiku. Důvodem je to, že mladí lidé pociťují ekonomické problémy mnohem silněji. Například si hůře hledají práci, zvláště když musí mít téměř doktorský titul. Mladí lidé se kvůli vysokým nákladům na studium nebo nákladům na vlastnictví nemovitosti stále více zadlužují. Kromě toho je moderní technologie, se kterými vyrůstali, neosvobozují, ale naopak je sociální sítě rozptylují.

Tento graf bychom neměli ignorovat, protože s touto situací jsme se nesetkali nikdy v historii. Ani během recese, ropné krize, dokonce ani během finanční krize. Makroekonomické změny jsou vždy důsledkem politických chyb. Cyklus nekonečného tištění peněz a akumulace dluhu totiž vedly k tomu, že neproběhly žádné reformy.

To ovšem neznamená, že neexistuje žádná naděje. Jak Stephen Hawking jednou poznamenal:

"Všiml jsem si, že i lidé, kteří věří, že všechno je předurčeno a neměnné, se vždy podívají na obě strany, když přecházejí přes silnici."

My se právě nacházíme v podobné situaci. Musíme být obezřetní, ale zároveň také přijmout fakt, že současný cyklus končí. Budoucnost již nebude pokračováním minulosti. Jsem spokojený, že svou budoucnost nechávám v rukou moudré, ale nešťastné mládeže, protože změna přichází pouze tehdy, když je to potřeba. A teď nastal ten správný čas.

 

Steen Jakobsen

Autor je hlavním ekonomem a CIO Saxo Bank