logo Facebook
I slova jsou činy

Velká blockchainová lež

29. října 2018 09:29 / autor: Nouriel Roubini

Pád Bitcoinu, který od svého vrcholu na konci minulého roku ztratil asi 70 % ceny, představuje bublinu všech bublin. Obecněji se dá říci, že kryptoměny nyní čelí ne zcela kryptické apokalypse. Ty nejznámější z nich – Ether, EOS, Litecoin, XRP – všechny ztratily přes 80 % své hodnoty, zatímco tisícovky dalších se propadly o 90-99 %. Zbytek byl usvědčen z prostého pokusu o podvod. Nikdo by se však neměl tvářit příliš šokovaně: čtyři z pěti původních veřejných nabídek kryptoměn (Initial Coin Offering – ICO) byly podvodem.

Tváří v tvář tomuto veřejnému krypto-krveprolití se propagátoři virtuálních měn spojili v obraně posledního útočiště krypto-mizerů – v obraně "blockchainu," tedy technologie sdílené elektronické účetní knihy, na které kryptoměny stojí. Blockchain byl prohlašován za univerzální lék, který vyřeší všechno, od chudoby a hladomoru až po rakovinu. Ve skutečnosti jde o jednu z nejvíce přeceňovaných a nejméně užitečných technologií, které kdy spatřily světlo světa.

V praxi není blockchain ničím jiným než glorifikovanou verzí Excelu. Stal se z něj však symbol libertariánské ideologie, která považuje vládu, centrální banky, tradiční finanční instituce a jakoukoli skutečnou měnu za zlo, jež umožňuje koncentraci moci a proto musí být zničeno. Blockchainoví fundamentalisté chtějí svět, ve kterém je jakákoli lidská interakce a ekonomická aktivita decentralizována a odpovídá představám anarchismu, či přepjatého libertarianismu. Chtěli by, aby byl jak politický, tak společenský život zapsán do veřejné účetní knihy. Díky tomu bude údajně "nezávislý na důvěře," tedy nebude potřebovat prostředníků na všeobecné důvěře závisejících, jako jsou například banky.

Namísto ohlašované utopie však blockchain přinesl pouze již dobře známé ekonomické peklo. Několik prospěchářských, převážně bílých mužů (v blockchainovém vesmíru nežijí téměř žádné ženy) se rozhodlo stylizovat se do role mesiáše chudých a přehlížených, kteří nemají přístup ke kapitálu. Za tímto účelem vytvořili krypto-spasitelé miliardy dolarů doslova z ničeho. Stačí se však podívat na masivní centralizaci moci mezi krypto-těžaři, investory, burzami a vývojáři, aby si člověk uvědomil, že blockchain není ani tak o decentralizaci a demokracii, jako o chamtivosti.

Dvě třetiny až tři čtvrtiny kryptotěžby ovládá například malá skupinka společností umístěných v Rusku, Číně a Gruzii, tedy tradičních sídlech demokracie. Ty rutinně navyšují ceny transakcí, aby zlepšily své marže. Blockchainoví fanatici by tak zřejmě uvítali, kdybychom, namísto centrálních bank a regulovaných finančních institucí, svěřili svůj osud do rukou anonymního kartelu, který nepodléhá žádným pravidlům.

Něco podobného vidíme i v obchodu s kryptoměnami. Celých 99 % všech transakcí probíhá na centralizovaných burzách. Ty jsou navíc pravidelně terčem hackerských útoků. A jak o svoje krypto-peníze jednou přijdete, jsou, na rozdíl od skutečných peněz, navždy pryč.

Centralizace vývoje kryptoměn – tvůrce Etherea Vitalik Buterin byl například označen za benevoletního diktátora – navíc podrývá původní heslo "kód je zákon." Jako kdyby byl neměnný také software, na kterém blockchainové aplikace běží. Pravdou je, že vývojáři jsou soudci i porotou, mají absolutní moc. Když se pokazí některý z jejich zabugovaných, "chytrých" psudo-kontraktů a umožní tak masivní hackerský útok, prostě jen přepíšou kód a kolabující kryptoměnu nahodile rozdělí takzvaným "forkem" do jejích dalších inkarnací. Ukáže se, že celý projekt není ani tak "nezávislý na důvěře," jako spíš nedůvěryhodný.

Poslední věcí, kterou není možné nezmínit, je rozložení bohatství ve světě kryptoměn. V kryptovesmíru je totiž bohatství ještě silněji koncentrované, než v Severní Koreji. Giniho koeficient, který toto rozdělení poměřuje, se udává od nuly do jedničky, přičemž 1 znamená, že jediná osoba má pod kontrolou veškerý majetek/všechen příjem dané země. Severní Korea má koeficient 0,86; nepříliš rovnostářské Spojené státy pak 0,41; Bitcoin se drží na neuvěřitelných 0,88.

Mělo by tak být jasné, že "decentralizace" je pouze mýtus propagovaný pseudo-miliardáři, kteří ovládají tento pseudo-byznys. Poté, co všichni neprofesionální investoři, kteří se do kryptoměn pustili, přišli už i o poslední zbytky oblečení, zůstalo totiž pouze několik krypto-šejdířů, kteří nyní sedí na hromadách falešného zlata. Jejich "aktiva" se však zmizí jak pára nad hrncem ve chvíli, kdy se je pokusí zpeněžit.

Co se týče blockchainu samotného, nedokážu si představit, že by jakákoli instituce na světě – ať už banka, korporace, nevládní organizace, nebo vládní agentura – byla ochotna zavést všechny své účetní výkazy a záznamy transakcí s klienty a dodavateli do veřejné, decentralizované, peer-to-peer účetní knihy. Neexistuje žádný dobrý důvod, proč tyto soukromé a vysoce cenné informace zaznamenávat veřejně.

Když už se technologie těchto rozptýlených účetních knih, takzvaných podnikových DLT (Distributed Ledger Technology), používá, zpravidla nemá nic společného s blockchainem. Podnikové DLT jsou neveřejné, centralizované a využívají se pouze v omezeném množství. Obvykle vyžadují ke vstupu heslo, které je svěřeno pouze kvalifikovaným zaměstnancům. Hlavně však stojí na důvěryhodnosti, kterou si jejich provozovatelé museli pracně vydobýt. O "blockchain" tak jde zcela evidentně pouze podle jména.

To, že všechny "decentralizované" blockchainy nakonec v praxi skončí jako centralizované, zaheslované databáze je vypovídající. Blockchain tak v podstatě, ve srovnání se standartními tabulkovými procesory, které byly vynalezeny již v roce 1979, nikam příliš nepokročil.

Žádná seriózní instituce nikdy nepřenechá správu svých transakcí anonymnímu kartelu operujícímu z přítmí autoritářských světových kleptokracií. Není překvapení, že pokaždé, když byl "blockchain" využit v tradičním prostředí, buď letěl do koše, nebo se z něj velice rychle stala soukromá, zaheslovaná databáze, která není ničím jiným, než počítačovou tabulkou se zavádějícím jménem.

 

Nouriel Roubini

Autor učí ekonomii na NYU a vede vlastní poradenskou společnost
Z angličtiny přeložil Vojta Berka
Copyright: Project Syndicate, 2017, www.project-syndicate.org