logo Facebook
I slova jsou činy

Pro posouzení rostoucí majetkové nerovnosti ve světě ekonomický pohled nestačí

28. ledna 2019 14:12 / autor: Michal Skořepa

Před jednáním celebrit všeho druhu v Davosu pod hlavičkou Světového ekonomického fóra se objevily nové údaje potvrzující už dříve pozorovanou věc: majetková nerovnost ve světě roste. Jak se na tento trend dívat?

Normálnost nebo přirozenost nynějšího růstu majetkové nerovnosti lze posoudit přinejmenším ze tří hledisek: historického, ekonomického a politického.

Historicky vzato není vývoj v posledních letech zatím žádným nevídaným výkyvem. Tato nerovnost procházela v minulosti značnými výkyvy, přičemž současná úroveň odpovídá zhruba úrovni pozorované před 90 lety, zatímco minimum nastalo v 70. letech.

Ekonomický pohled se zajímá hlavně o efektivnost. Dokud se fungování trhů dá popsat jako férová konkurence bez korupce, podvodů, krádeží duševního vlastnictví, nedostatečně regulovaných monopolů a podobně, je celkový výkon ekonomiky nejvyšší možný a výsledné rozložení bohatství mezi lidi je v pořádku – i kdyby toto rozložení mělo podobu nárůstu bohatství některých společenských vrstev nebo dokonce jednotlivých lidí.

Na tento úzce ekonomický pohled by ale při vedení praktické politiky měl navazovat pohled politický. Ten se ptá, při jakém stupni příjmové nebo majetkové nerovnosti se ti bohatí mají začít obávat, že chudí přestanou být ochotni se na rostoucí mezeru jen dívat, a vezmou „právo“ do svých rukou; a tehdy buď demokratickou volbou extremistických stran, nebo dokonce přímo nedemokratickým násilím nastolí nový politický a ekonomický systém. V něm už bude majetek rozdělen výrazně jinak (viz historické událostí nazývané znárodnění nebo pozemková reforma).

Pocit, že nerovnost dosáhla kritické úrovně, může dostat chudá masa sama. Nebo (což v praxi nastane nejspíš mnohem dřív) jí tento pocit může vnuknout šikovný politik. Náznak takového vývoje vidíme například ve Spojených státech, kde však tím „špatným“ zatím nejsou bohatí, nýbrž zahraniční obchodní partneři.

Obecněji začíná situace zavánět popsaným zlomem všude tam, kde se do popředí kvůli hlasům rozzlobených voličů dostávají síly horlící proti systému, tedy mimo jiné proti nynějšímu způsobu rozdělování a přerozdělování bohatství dané ekonomiky.

Michal Skořepa

Autor je analytikem České spořitelny a členem představenstva České společnosti ekonomické
Původně publikováno v LN a na serveru blog.aktualne.cz
Zveřejněno s laskavým svolením autora