logo Facebook
I slova jsou činy

Rozhodná chvíle pro budoucí zdanění korporací

01. února 2019 07:04 / autor: José Antonio Ocampo

Na první pohled se jedná o byrokratické zasedání jako každé jiné. Diskuse, které koncem měsíce proběhnou na půdě OECD v Paříži, jsou však nesmírně důležité, protože nejbohatší země světa představí nové návrhy na zdanění digitálních nadnárodních společností, jako jsou Google, Amazon, Facebook, Apple, Netflix a Uber.

Když v roce 2012 vzbudily hněv veřejnosti skandály související s postupy, jimiž se společnosti Apple, Amazon a Google vyhýbaly daním, a přinutily G20 jednat, byla OECD vyzvána k reformě mezinárodního systému korporátních daní. Tři roky poté to vyústilo v balíček reforem známý jako projekt „Base Erosion and Profit Shifting“ (Vymílání základu a přesouvání zisků), zkráceně BEPS. Reformní proces probíhal pod vedením zemí OECD a rozvojovým zemím se otevřel až po představení tohoto počátečního balíčku. Dnes je zapojeno 125 zemí, tvořících uskupení nazývané „Inkluzivní rámec“.

BEPS byl nepochybně důležitým krokem k potlačení některých nejkřiklavějších strategií obcházení daní, jež nadnárodní společnosti používají. Pobídl například k tomu, že daňové orgány sdílejí zprávy o ziscích a daňových odvodech těchto společností podle jednotlivých zemí. Toto pravidlo se bohužel uplatní pouze na obzvlášť velké nadnárodní společnosti a zprávy nebudou veřejně dostupné, což občanské společnosti upírá významný nástroj transparentnosti.

Nadto se BEPS nepodařilo zasáhnout jádro problému: společnostem je stále dovoleno po libosti přesouvat zisky a využívat jurisdikcí s velmi nízkými daněmi. Google například v roce 2017 přesunul přes nizozemskou průtokovou společnost na Bermudy 19,9 miliardy eur (22,7 miliardy dolarů) a Facebook v témže roce zaplatil ve Velké Británii korporátní daň ve výši jen 7,4 milionu liber (9,6 milionu dolarů), třebaže jeho tamní tržby dosáhly 1,3 miliardy liber.

Nadnárodní společnosti tak mohou postupovat v souladu se zákonem, když využijí takzvaných převodních cen: mateřská společnost nastaví ceny transakcí mezi dcerami tak, aby zajistila, že se zisky nevykážou tam, kde se uskutečnila ekonomická aktivita, která zisky přinesla, nýbrž v zemích s nízkou mírou zdanění. Například Vodafone, první velká nadnárodní společnost, která dobrovolně zveřejnila údaje podle jednotlivých zemí, odhalil, že v letech 2016-17 bylo do daňových rájů vyčleněno téměř 40 % jeho zisků, přičemž v Lucembursku, kde je společnost daněna efektivní sazbou 0,3 %, bylo přiznáno 1,4 miliardy eur.

K vyhýbání se daňovým povinnostem dochází ve všech odvětvích, ale zastaralost současného mezinárodního daňového systému nejlépe dokládají digitální společnosti. Jelikož mezní výrobní náklady těchto společností jsou nulové, příjmy, které si připisují, odpovídají rentě, a proto je důležité tuto rentu účinně danit. Navzdory tomu, co tvrdí přední představitelé těchto společností, by nabídku digitálních služeb takové zdanění negativně nepostihlo.

Nezávislá komise pro reformu mezinárodního zdanění firem (ICRICT), které předsedám, má za to, že proces BEPS dosáhl, čeho mohl, vzhledem k politickému vlivu velkých korporací a armádě právníků a účetních, kteří mají vlastní zájem na zachování stávajícího stavu. V naší nejnovější zprávě inventarizujeme, čeho už bylo dosaženo, a zdůrazňujeme, co by se mělo stát v další fázi reformy, „BEPS 2.0“.

Nadcházející schůzka svolaná OECD bude v tomto ohledu rozhodující. OECD poprvé Inkluzivnímu rámci, včetně rozvojových zemí, představí obrysy plánu BEPS 2.0 a jeho vizi hlubší transformace daňového systému v reakci na výzvy, jež přináší digitální ekonomika. Pro všech 125 vlád v Inkluzivním rámci se jedná o unikátní příležitost naléhat na OECD, aby zavrhla používání převodních cen a posunula se ke spravedlivějšímu a efektivnějšímu systému.

Dosavadní absence konsenzu jak danit digitální nadnárodní společnosti přivedla řadu zemí k zavedení (třeba Indii, Itálii, Španělsko a Francii) či příslibu zavedení (v případě Spojeného království) daní založených na obratu jako provizorního opatření ke zvýšení daňových výnosů. Jednostranné úsilí ale nestačí.

ICRICT podporuje všechny diskuse směřující k jednotnému zdanění nadnárodních společností, které by jim znemožnilo využívat převodních cen k přesouvání zisků, protože jejich globální příjmy by se konsolidovaly. Globální zisky a související daně by pak bylo možné rozdělit geograficky podle objektivních faktorů, jako je obrat společnosti, zaměstnanost, zdroje, a dokonce digitální uživatelé v každé zemi. Silně také podporujeme zavedení globální minimální efektivní korporátní daně ve výši od 20 % do 25 % ze všech zisků nadnárodních společností.

Nejpodstatnější prioritou je teď zavést mezinárodní systém korporátních daní vyhovující digitální ekonomice. Proces BEPS z dílny OECD byl v zásadě koncipován vyspělými zeměmi pro vyspělé země. Rozvojové země si tento měsíc musí v Paříži uvědomit, co je v sázce, a prosadit svůj hlas, aby zajistily, že nové návrhy prospějí všem.

 

José Antonio Ocampo

Autor radním Kolumbijské centrální banky a profesorem na Columbia University
Z angličtiny přeložil David Daduč
Copyright: Project Syndicate, 2017, www.project-syndicate.org