logo Facebook
I slova jsou činy

Rizikové potraviny nepochází jenom z Polska

05. února 2019 18:51 / autor: Petr Havel

Současná kauza kolem polského hovězího masa, která odstartovala zdokumentovanou praxí na polských jatkách, odkud bylo bez patřičné kontroly uvolněno maso do tržní sítě, plní již týden stránky tuzemských médií. Je ale vhodné připomenout, že případy klamání spotřebitele, nedodržování zákonů i záchyty potenciálně rizikových potravin kontrolními orgány se zdaleka netýkají jen produkce polské, byť je právě na polskou produkci naše spotřebitelská, především ale podnikatelské veřejnost obzvláště citlivá. Prostě proto, že se do ČR z Polska vozí opravdu značné množství potravin a zemědělských surovin.

Díky tomu je samozřejmě pravděpodobnost pochybení vyšší, což ovšem vede k tomu, že také zacílení kontrol na zboží, které neposkytuje vždy záruku bezzávadnosti, je četnější. K tomu bohužel zavdává polská strana sama důvody a je a bude to také polská strana, pro kterou bude současná kauza představovat největší ztráty. O to citelnější, že významná část polského exportu míří do Velké Británie a blížící se brexit nepochybně vzájemný obchod neposílí. Polsko však neexportuje potravin jen k nám nebo do Velké Británie, ale do všech zemí EU (jak ostatně kauza hovězí také ukázala), a i když čelila polská produkce v minulosti i jiným kauzám, spotřebitelé v EU polské potraviny nezavrhli. Také proto, že patrně nečelí tak intenzivně komunikovaným kauzám, jako ti naši.

Aniž bych chtěl přitom situaci na polských jatkách a úroveň polského veterinárního dozoru zlehčovat, nezdá se být pravděpodobné, že by k podobným (byť ne tak dobře zdokumentovaným) případům docházelo jen v Polsku a jen v případě porážky hovězího dobytka (vzpomeňme jen na klecové chovy kuřat, ať již byly natočeny kdekoli). A i když se díky intenzitě veterinárního dozoru v ČR blíží pravděpodobnost podobné praxe u nás nule, nelze jí stoprocentně vyloučit. Jaká je pak porážková praxe v zemích typu Rumunsko, to už bych nechal skoro bez komentáře…

Důležité je především, jaká jsou možná zdravotní rizika konzumace potravin nebo zemědělských surovin, při jejichž výrobě nebyly dodrženy zákony, a zdali jde o pochybení jednotlivce nebo jednotlivců, o náhodu, nebo o systém. K tomu je třeba říci, že Polsko stejně jako ostatní země EU musí dodržovat evropskou veterinární legislativu, přičemž její dodržování ve všech zemích EU kontrolují opakovaně inspektoři EU. Kdyby tak šlo v Polsku o skutečně systémové selhání, bylo by zřejmě již v minulosti odhaleno. V ČR je mimochodem veterinární dozor přísnější, než to ukládá EU, první příjemci zboží živočišného, ale i rostlinného původu v ČR musí o zásilkách informovat kontrolní orgány. Díky tomu lze poměrně snadno dohledat, kde a kdy jaké zboží skončilo, což se ukazuje v tomto případě jako praktické. EU nicméně kvůli tomu ČR žaluje, polský případ ale poskytl našim kontrolorům argumentaci, že to zase tak úplně od věci není.

Zpět ale k rizikovým potravinám nebo zboží, které se do ČR dovezlo odjinud než z Polska v poslední době. Je toho hodně, například čaj z Číny s pesticidy, kapie z Maďarska s obsahem stimulátorů nebo doplňky ze Švýcarska neobsahující deklarované vitamíny. Což je jen vrcholek ledovce, spíše modelově dokazující, že stoprocentně bezchybná není žádné země, včetně obdivovaného Švýcarska. Kromě posledního případu (neexistující vitamíny) šlo přitom pokaždé o produkty, které mohou mít negativní účinky na lidské zdraví (platí to samozřejmě i pro polská jablka z loňského roku), zatímco u polského hovězího se o jeho negativním vlivu zatím spekuluje. I když to ze záběrů tak nevypadalo, nemuselo být maso nutně zdravotně závadné, a pokud se týká antibiotik, tak ta se k léčení zvířat používají všude, přičemž při porážce zvířete již nesmí v tělech jatečného skotu být, k čemuž slouží ochranné lhůty (doba, kdy nejpozději může být před porážkou zvířeti podán lék).

Každopádně, z dlouhodobých statistik Státní zemědělské potravinářské inspekce vyplývá, že obecně vyšší riziko potravin nebo zemědělských surovin, které nesplňují požadavky evropské nebo naší legislativy (a z toho vyplývajících možných rizik), představuje dovoz takových výrobků ze zemí mimo EU. Statisticky šlo podle posledních celoročně zpracovaných dat za rok 2017 o 27,6 procenta šarží výrobků ze třetích zemí (mimo EU), zatímco u potravin původem z EU (včetně Polska) nevyhovělo 17 procent kontrolovaných výrobků a v případě potravin tuzemského původu nevyhovělo 9,9 procenta. Což ovšem zase neznamená, že více než čtvrtina zboží ze zemí mimo EU je zdravotně riziková, protože i v tomto případě se kontrolní orgány soustředí především na rizikovější komodity nebo země, takže potravin bez závad je pochopitelně víc. Což ale platí i pro Polsko.

 

Petr Havel

Zemědělský komentátor, zakladatel a bývalý šéfredaktor týdeníku Agrární noviny
Publikováno s laskavým svolením autora
Původně zveřejněno na serveru blog.aktualne.cz