logo Facebook
I slova jsou činy

Role zahraničí v rozhodování ČNB

15. února 2019 15:01 / autor: Michal Skořepa

Tentokrát trochu (ale opravdu jen trochu) osvěty o tom, jak ČNB bere při svém rozhodování v úvahu vývoj v zahraničí.

Při posuzování, jak hodně bere ČNB v úvahu vývoj v Evropě a ve zbytku světa, je třeba mít na paměti, že rozhodování o nastavení měnové politiky v ČNB je dvoukrokové. V prvním kroku sekce měnová sestaví prognózu včetně naznačení odpovídajícího budoucího vývoje úrokových sazeb. Samotné rozhodnutí pak činí sedm členů bankovní rady, nicméně prognóza z dílny jejich podřízených je pro tuto sedmičku „pomazaných hlav“ klíčovým východiskem.

V prvním kroku, tedy při tvorbě prognózy, dostává vývoj v různých oblastech světa v rámci používaného prognostického modelu pořád zhruba neměnné váhy dané minulými empirickými zkušenostmi o citlivosti české ekonomiky na vývoj jinde ve světě. Dominantní roli zde v zájmu modelového zjednodušení hraje eurozóna. Pokud dejme tomu v USA dojde k výraznému zhoršení situace, do prognózy se to v příslušném rozsahu promítne zejména nepřímo skrze následné zhoršení situace v eurozóně. Váhy není třeba nijak měnit.

Druhý krok, tedy jednání bankovní rady, má povahu méně formalizované debaty a výměny názorů, takže tam existuje pro kolísání vah udělovaných Evropě a jiným částem světa větší prostor. Nelze vyloučit, že některý z členů bankovní rady se ve svém uvažování o vhodném dalším vývoji české měnové politiky nechá mimořádně silně ovlivnit vývojem konkrétně dejme tomu v otázce podoby, jakou nakonec bude mít brexit, a jaké to bude mít dopady na českou ekonomiku. Velkou roli zde hraje vnímání rizik, která nejsou (aspoň zatím) kvantifikovatelná, a proto se do formalizovaného prognostického modelu používaného v prvním kroku „nevejdou“. V druhém kroku bankovní rada tato mlhavá rizika brát v úvahu může. Určitou představu o těchto úvahách nad rámec samotné prognózy dává záznam z jednání rady, který je zveřejněn vždy po týdnu.

Principiálně by se váhy vývoje v různých zemích světa měly měnit v případě, že k tomu dávají důvod změny ve struktuře mezinárodního obchodu, v přeshraničních investičních vazbách a podobně. Vedle těchto faktických vazeb je však v moderním světě velmi volných kapitálových toků třeba brát v úvahu i vazby vnímané mezinárodní investiční komunitou. Například pokud krátkodobí investoři dojdou k závěru, že vyšší cla v čínsko-americkém obchodě tvrdě zasáhnou i českou ekonomiku, může to mít zřetelný vliv na toky kapitálu do Česka a opačným směrem, a tedy na kurz koruny, a tedy na českou makroekonomickou rovnováhu – jakkoli rozbor „tvrdých“ makroekonomických časových řad z předchozích období žádnou takovou silnou závislost nenaznačoval.

 

Michal Skořepa

Autor je analytikem České spořitelny a členem představenstva České společnosti ekonomické
Původně publikováno na ceskapozice.lidovky.cz a na serveru blog.aktualne.cz
Zveřejněno s laskavým svolením autora