logo Facebook
I slova jsou činy

Odchody z daňových rájů letos nabraly na tempu, nejoblíbenějším zůstává Nizozemí

15. dubna 2019 15:53 / autor: Vojtěch Berka

České firmy začaly ve velkém opouštět daňové ráje. Jen za první kvartál se jejich počet snížil o 259, což je víc než za roky 2018, 2017 a 2016 dohromady. V zemích s daňovým zvýhodněním aktuálně sídlí 12 546 českých firem. Aktuální statistiky dnes zveřejnila poradenská společnost Bisnode.

„Počet českých firem, které jsou kontrolovány z daňového ráje, začal pozvolna klesat od roku 2015. V prvních třech měsících letošního roku je ale rychlost stěhování z daňových rájů čtyřikrát rychlejší než v posledních třech letech. Jestli se jedná definitivně o změnu trendu, nebo jde jen o jednorázový výkyv, ukáží až další měsíce,“ říká analytička Bisnode Petra Štěpánová.

Nejvíc firem odešlo z Nizozemí, to však v oblíbenosti i nadále vede

Nejvýraznější odliv firem zaznamenalo Nizozemí (letos -125) a USA (-122), mezi tradičními daňovými ráji naopak nadále rostla Malta (14 nových) a Lichtenštejnsko (11). V kurzu jsou i nové, netradiční destinace, které jsou schopny nabídnout výhodné podmínky. Nejvíc nových firem tak v prvním kvartálu přivítaly Spojené arabské emiráty (12) a Hongkong (11).

Objem kapitálu v základním jmění českých firem, které ovládají vlastníci z daňových rájů, dosáhl astronomických 323,4 miliard korun. Současná rostoucí vlna odchodů tak z finančního hlediska stále představuje pouze 3,2 miliardy korun. Z daňového ráje je aktuálně kontrolováno 2,52 % českých firem.

Nejoblíbenějším z nich je i nadále Nezozemí (3512 firem), následované Spojenými státy (2927 firem), Kyprem (2142 firem), Lucemburskem (871 firem) a Sechely (759).

Firmy se bojí o pověst

„Důvodem ztráty zájmu o kontrolou firmy z daňového ráje je především mezinárodní tlak, který je na daňové ráje vyvíjený zejména v posledních několika letech. Do značné míry jej pomohl odstartovat mediální zájem o daňové ráje spojený s kauzami typu Luxembourg Leaks či Panama Papers. Daňové ráje jsou ale také v rostoucí míře viděny jako zdroj růstu ekonomické nerovnosti ve společnosti, jelikož je v disproporční míře využívají bohatí lidé, zatímco chudší lidé a střední vrstvy své daňové povinnosti v mnohem vyšší míře plní,“ tvrdí ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda.

„Daňovým rájům neprospěla ani pokrizová vlna úsporných opatření zejména v evropských zemích, která vedla k zintenzivnění veřejné debaty nad spravedlností rozdělování celospolečenského bohatství. Řada podnikatelů tak už nechce být s daňovým rájem spojována, neboť to představuje sílící reputační riziko.“

Stále existují oblíbené destinace

Symbolem zmíněného mezinárodního tlaku je podle Kovandy evropský „blacklist“ daňových rájů. Ten letos v březnu Evropská komise rozšířila o dalších deset zemí.

„Situaci však nelze vidět příliš černobíle. To, co platí pro většinu Čechů, neplatí pro všechny. Obliba některých daňových rájů mezi Čechy naopak stoupá, a to včetně těch daňových rájů, které jsou zařazeny na zmíněný černý seznam EU. Takovým daňovým rájem jsou například Marshallovy ostrovy. Tam v roce 2010 sídlilo pouze pět českých firem, loni už to bylo 155 firem,“ upozorňuje Kovanda.