logo Facebook
I slova jsou činy

Zvyšování minimální mzdy k navýšení nezaměstnanosti nevedlo, upozorňují analytici z CERGE-EI

03. května 2019 15:27 / autor: Vojtěch Berka

„Zvyšování minimální mzdy má za následek vyšší nezaměstnanost.“ To je teze, se kterou se setká každý student ekonomie. Zda však opravdu platí se na konkrétních případech zvyšování české minimální mzdy snažili ověřit ekonomičtí analytici z institutu IDEA při CERGE-EI a Akademii věd. A přišli se závěrem, který tuto jednoduchou poučku vyvrací.

Nezaměstnanost minimální mzda nezvýšila

„Naše odhady ukazují, že nárůsty v letech 2013, 2015, 2016 a 2017 neměly výraznější dopad na zaměstnanost. Zároveň měly pozitivní efekt na růst mezd,“ uvádí se v dokumentu. Jedinou výjimkou bylo podle ekonomů hned první navýšení o v roce 2013.

„I z kraje roku 2019 zůstává úroveň minimální mzdy v ČR v porovnání s ostatními evropskými zeměmi na relativně nízké úrovni a dotýká se pouze malé části pracovníků,“ připomínají dále autoři. Ve zkoumaném období přitom narostla minimální mzda celkem o 37,5 % (z původních 8 000 korun na 11 000). I přesto dnes Česká republika bojuje s vybrakovaným trhem práce.

Nárůsty proběhly po období recese, kterou spustila globální hospodářská krize z roku 2008, a nejvíce pomohly osobám starším 61 let a čerstvým absolventům. Z hlediska pohlaví a vzdělání pak ženám s nízkým (základním) dosaženým vzděláním. Celým sedm let před měřeným obdobím minimální mzda stagnovala.

Nejde o pravidlo

Analytici zároveň varují před přijímáním výzkumu jako pravidla a nelze podle nich na jeho základě dovozovat, že tomu stejně bude i do budoucna. Důležité je nadále měřit efekty nové regulace.

Zároveň však upozorňují, že navýšení minimální mzdy zpravidla pokles zaměstnanosti nezpůsobuje ani podle nedávných zahraničních výzkumů, případně jsou dopady zcela minimální.

Důležité je předpovídatelné prostředí

„Je nepochybně možné, že některé, obzvláště malé a málo produktivní firmy budou rušit pracovní místa, ale je také možné, že velké firmy mají zatím schopnost tyto pracovníky absorbovat,“ uvádí spoluautor studie profesor Štěpán Jurajda. Podle Jurajdy ohrožuje mzdy nízkopříjmových zaměstnanců především nástup automatizace a robotizace.

Bylo by proto vhodné se soustředit nejen na výši, ale i na předpověditelnost vývoje minimální mzdy. „Podnikatelské prostředí je přátelštější, pokud je lépe předpověditelné,“ dodává Jurajda.

Kromě profesora Jurajdy jsou pod studií podepsaní také ekonomové Jakub Grossmann a Vladimír Smolka. Celou ji naleznete ZDE.