logo Facebook
I slova jsou činy

Nastal v české ekonomice zlom?

05. srpna 2019 12:56 / autor: Michal Skořepa

Nebo jsou nízké české dlouhodobé sazby (a tedy například i sazby z hypoték) pouze projevem nějaké přechodné a hlavně pomýlené nákazy z ciziny?

Člen bankovní rady ČNB Aleš Michl prohlásil, že přenos z (krátkodobých) sazeb ČNB k dlouhodobým (tržním a klientským) sazbám je narušen výhledem ECB. Pokles dlouhodobých českých sazeb, který pozorujeme v posledních měsících (a který je mj. nejspíš klíčovým důvodem klesání hypotečních úrokových sazeb), se skutečně zdá být tažen primárně poklesem dlouhodobých sazeb v zahraničí.

Analytici finančních institucí, které se podílejí na stanovení hodnot českých dlouhodobých úrokových sazeb, evidentně čím dál víc přijímají myšlenku, že českou ekonomiku čeká podobný osud, jaký začíná být prorokován eurozóně – tedy ustálení měnověpolitických úrokových sazeb výrazně pod úrovní inflačního cíle (v případě ČNB 2 %). V posledních několika letech ČNB sice prokázala, že je schopna vytlačit českou inflaci (a své sazby) vysoko nad eurozónu; zmínění analytici však takový vývoj zřejmě považují jen za přechodný úspěch.

Členové bankovní rady ČNB by z tohoto vývoje názorů na budoucnost české měnové politiky možná měli být lehce nervózní: trh jim nepřímo říká, že jejich představa budoucího zaparkování repo sazby někde kolem 2,5 % je naivní a že budou rádi, když ji budou schopni držet spíš někde kolem 1 %.

Dlouhé sazby by se totiž měly rovnat rovnovážné hodnotě krátkých sazeb zvýšené o prémii (kterou lze velmi orientačně předpokládat ve výši několika desetin procentního bodu); a krátké rovnovážné sazby jsou součtem očekávané inflace a reálné rovnovážné sazby. Trh má tedy – a to už přes pět let – podezření, že buď česká reálná rovnovážná sazba klesla pod nulu, nebo že inflace bude dlouhodobě pod cílem ČNB (nebo obojí).

Jistě, před třemi lety byla tržní představa o budoucích českých sazbách ještě o cca procentní bod nižší, než je dnes (viz následující graf); takže za tři roky může být zpátky na „normální“ úrovni zřetelně přes 2 %.

sazby

Přesto však dle mého soudu platí, že nynější frapantně nízká hodnota dlouhých českých sazeb by měla být impulsem k debatě: změnilo se i v české ekonomice v posledním desetiletí něco natolik, že rovnovážná hodnota repo sazby skutečně sklouzla více či méně hluboko pod hodnoty předpokládané v předchozí dekádě?

 

Michal Skořepa

Autor je analytikem České spořitelny a členem představenstva České společnosti ekonomické
Publikováno na serveru blog.aktualne.cz
Zveřejněno s laskavým svolením autora