logo Facebook
I slova jsou činy

Průmysl v červnu zklamal a stavebnictví narazilo na kapacitní omezení, zato zahraniční obchod podává heroický výkon

06. srpna 2019 11:19 / autor: Lukáš Kovanda

Tuzemský průmysl v červnu zklamal. Meziroční propad průmyslové výroby analytici očekávali, ne ale tak výrazný. Oproti očekávaným 2,6 procentům totiž propadl o 3,8 procenta. Červnový propad průmyslu tak byl, v neočištěném vyjádření, nejstrmější od července 2016.

I když za slabý výsledek tuzemského průmyslu může do jisté míry poměrně vysoká srovnávací základna loňského června, nynější výsledek naznačuje, že Česko nezůstane vůči nepříznivému vývoji v zahraničí imunní. Zejména mu škodí vývoj v Německu, které je jakožto „světová exportní mašina“ klíčovou obětí obchodní války mezi USA a Čínou a rovněž pokračující nejistoty kolem brexitu.

Takřka desetiprocentní pokles nových zakázek je nejvýraznější od července 2016. Propadá se přitom objem zakázek nejen ze zahraničí, ale také z tuzemska. Průmysl v červnu stáhl dolů v prvé řadě automobilový segment.

Průmysl ztrácí dech po celý letošní rok, což je patrné i z vývoje počtu zaměstnanců. V letošním roce je po delší době patrný soustavný pokles, přičemž v červnu navíc dosáhl tento pokles své nejvýraznější letošní meziroční dynamiky.

Za letošní rok jako celek si však průmysl ještě udrží růstové tempo, když vykáže expanzi ve výši jednoho procenta.

Český zahraniční obchod podává vzhledem k mezinárodní situaci heroický výkon

Zahraniční obchod v červnu mírně zaostal za očekáváním trhu. Ten ve střední hodnotě analytických odhadů počítal s přebytkem zahraničního obchodu ve výši 19,8 miliardy korun, skutečnost však představuje „jen“ 18,4 miliardy.

Horší než očekávaný výsledek také plyne zejména z méně příznivého vývoje obchodu s automobily, kde Česko naráží na nasycování zejména evropského trhu.

Nicméně zahraniční obchod si letos stále udržuje obdivuhodnou, až „heroickou“ odolnost vůči nepříznivému vývoji v zahraničí. Ve druhém čtvrtletí vykázal tuzemský zahraniční obchod druhý nejlepší kvartální výsledek v celé historii samostatné České republiky. Bilance za období od dubna do června vykazuje kladnou hodnotu 62,4 miliardy korun.

Vyšší byl přebytek ve čtvrtletním sledování už jenom během prvního kvartálu roku 2017, kdy činil 73,3 miliard korun. Bilanci napomáhá poměrně slabá dynamika investiční aktivity v ČR, která tlumí dovoz.

Z klíčových exportních odbytišť českého vývozu se v prvním letošní pololetí propadl export pouze do Británie, Itálie, Švédska a Turecka. To je výsledkem nejistoty ohledně brexitu a specifických potíží italské a turecké ekonomiky. Nadmíru se daří se naopak vývozu do Ruska, USA, Japonska a Švýcarska, když ve věch těchto destinacích vykazuje český export v prvním letošním pololetí dvouciferný meziroční procentuální nárůst.

Stavebnictví stále naráží na kapacitní omezení, jinak by rostlo rychleji

Tuzemské stavebnictví v červnu poněkud napravilo svůj matný květnový výkon. Meziroční růst ve výši 1,1 procenta je na první pohled lepší než květnový růst čítající jen 0,2 procenta.

K květnu se dařilo zejména pozemnímu stavitelství, které se meziročně vzrostlo o 1,3 procenta. Růstová dynamika zvolnila ovšem v oblasti inženýrského stavitelství. Inženýrské stavitelství rostlo meziročně jen o 0,5 procenta, tedy jen zanedbatelným tempem v porovnání s dubnem a zejména březnem, kdy vykazovalo dvouciferný meziroční nárůst.

Stavební produkce by mohla růst i výrazněji, neboť poptávka je silná. Umocňuje ji čerpání peněz z fondů EU, které z důvodu blížícího se konce programového období pro léta 2014 až 2020 zesiluje.

Evropské peníze zhusta míří právě na stavební projekty. Silná poptávka po stavební výrobě však naráží na omezení nabídkové strany, daná nedostatkem kapacit typu vhodné pracovní síly či materiálního vybavení. Právě kapacitní omezení způsobí, že letošní růst stavebnictví zaostane za růstem loňským.

Letos stavebnictví jako celek přidá 4,5 procenta. Loni to bylo takřka deset procent.

 

Lukáš Kovanda

Hlavní ekonom Czech Fund