logo Facebook
I slova jsou činy

Sněmovní vyšetřovací komise k OKD podá trestní oznámení na Bakalu, Sobotku, nebo Dlouhého

08. října 2019 11:07 / autor: Vojtěch Berka

Sněmovní vyšetřovací komise k privatizaci těžební společnosti OKD, jež vznikla v roce 2017, dokončila své šetření. Závěry z jejího dvouletého působení, při kterém se vracela až k roku 1990 a vyslechla na padesát svědků, dnes představil předseda komise, pirát Lukáš Černohorský. Byla to divoká jízda.

Komise shledala, že privatizaci „provázela nekompetentní i závažná úmyslná protiprávní jednání politiků, úředníků, podnikatelů i jejich advokátů, která byla v rozporu se zájmy státu s jeho občanů, často trestněprávního charakteru.“ Podá tak trestní oznámení nejen na podnikatele Zdeňka Bakalu a Viktora Koláčka, ale také na čtyři bývalé ministry.

Trestnímu oznámení budou čelit hned čtyři bývalí ministři

Konkrétně se bude jednat o bývalého ministra financí, expremiéra Bohuslava Sobotku, bývalé ministry průmyslu a obchodu Milana Urbana a Vladimíra Dlouhého a bývalého ministra pro správu národního majetku a jeho privatizaci Jiřího Skalického.

„Podle názoru Komise došlo k pochybení tehdejšího ministra průmyslu a obchodu Vladimíra Dlouhého, kdy samotná realizace, vkládání bytového fondu do společnosti OKD neměla oporu v tehdy platných zákonech. To znamená, že pokud je tento právní názor správný, tak do této chvíle je bytový fond stále v majetku státu, i přesto, že tomu zápis v katastru nemovitostí do této chvíle neodpovídá,“ uvedl hned na začátku Černohorský jeden z nejzajímavějších závěrů komise. Tvrzení, že byty OKD jsou ve skutečnosti stále majetkem státu by teoreticky mohlo v českém právním systému spustit řetězovou reakci.

Právě bývalý ministr a současný šéf Hospodářské komory Vladimír Dlouhý tak bude, spolu s exministrem Jiřím Skalickým a třemi vysoce postavenými úředníky, Pavlem Šandou, Romanem Češkou a Jaroslavem Jurečkou, čelit trestnímu oznámení pro porušení povinnosti při správě cizího majetku.

Privatizace zisků, socializace ztrát - prodej minoritního podílu v roce 2004

Jména Bohuslava Sobotky a Milana Urbana se naopak v celé kauze objevují až ve spojitosti s privatizací minoritního podílu v roce 2004. Právě tito dva museli, na základě pověření vlády, vyjednávat exklusivně se společností Karbon Invest Viktora Koláčka a Petra Otavy. Stát totiž chtěl podíl v největším zaměstnavateli Moravskoslezského kraje prodat osobám spojeným s regionem a nikoli finančnímu žraloku.

Již v té době však Koláček s Otavou uzavřeli smlouvu se skupinou Zdeňka Bakaly a reálným kupujícím tak byl od počátku Bakala. „Z dostupných informací nelze jednoznačně zjistit, zda vláda o této skutečnosti věděla. Skupina Zdeňka Bakaly ovládla OKD za cenu 4,1 miliardy korun a vyvedla z ní do zahraničí nejméně 65 miliard korun předtím, než společnosti přivodila úpadek a de facto ji předala zpět státu,“ stojí ve zprávě. Člen komise Václav Klaus ml. tento postup označil za bezskrupulózní. Společnost přitom, podle něj, byla naprosto zdravá.

Viktor Koláček, Petr Otava a Zdeněk Bakala se tak, podle komise, dopustili podvodného jednání. Sobotka s Urbanem zase budou čelit trestnímu oznámení za zneužití pravomocí veřejného činitele.

Pád OKD

Komise také prošetřovala nedovolenou podporu z EU, nebo konkrétní finanční toky, jež vedly k pádu OKD. Kvůli těm podá trestní oznámení na členy orgánů OKD a NWR. Půjde o porušování povinností při správě cizího majetku, zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění, poškozování či zvýhodňování určitých věřitelů a krácení daní. Na řadě prohřešků se navíc zřejmě podíleli i auditoři KPMG.

To je na jednu komisi opravdu hezká řádka žalob. Zpráva bude navíc rezonovat i mimo ČR, například v Bruselu, v Londýně (odkud byla společnost OKD/NWR financována a kde byla kótována), nebo ve Washingtonu, jelikož Zdeněk Bakala je americkým občanem.

Tiskovou konferenci si můžete poslechnout na ČT24, v rámci Studia 6, ZDE

Celá zprávam komise je zveřejněna jako sněmovní dokument č. 3516