logo Facebook
I slova jsou činy

V Česku zdražuje nejvýrazněji od roku 2012, rostou především ceny bydlení, elektřiny, nebo masa. Češi však stále nakupují s gustem

13. ledna 2020 11:22 / autor: Vojtěch Berka

Zdražování v posledních měsících roku 2019 bylo nejrychlejší od roku 2012. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ), podle kterých zrychlila v prosinci míra inflace na úroveň 3,2 procenta meziročně. Za celý rok 2019 se v průměru držela na úrovni 2,8 %.

Na zdražování měly největší vliv především rostoucí ceny bydlení, elektřiny, ale také třeba vepřového, cukru, nebo tvrdého alkoholu. Konkrétně se ceny nájemného zvýšily o 3,7 %, elektřiny o 12,3 % a tepla a teplé vody o 4,0 %. Vliv mělo také zvýšení cen potravin a nealkoholických nápojů, ceny vepřového vzrostly o 17,4 % a uzenin o 9,7 %, uvádí ČSÚ. Zlevňovala naopak telekomunikace.

Inflace se pohybuje nad cílem ČNB

„Inflační tlaky silně podporuje stále poměrně vysoká jádrová inflace, v níž se promítá zejména citelný růst mezd,“ dodává navíc ekonom Lukáš Kovanda. Protiinflačně naopak působí vývoj na mezinárodní scéně, kde kvůli obchodním sporům USA s Čínou, nárůstu protekcionismu, či kvůli otazníkům vznášejícím se nad budoucností energetiky a autodopravy stále panuje nejistota.

„Zdražování v posledních měsících roku 2019 bylo nejrychlejší za více než sedm let a se vstupem do roku 2020 se situace nezmění – citelný růst cen pokračuje, i kvůli zavedení spotřební daně z tabáku či alkoholu a dalším novoročním změnám,“ tvrdí Kovanda.

„Poměrně rychlý růst cen zpevňuje korunu, protože zvyšuje pravděpodobnost, že Česká národní banka zvýší úrokové sazby již poměrně brzy,“ upozorňuje navíc s tím, že ke konci roku se míra inflace pohybovala nad horní mezí tolerančního pásma centrální banky.

Češi stále utrácejí

I navzdory rostoucím cenám však Češi stále nakupují docela s gustem. Maloobchodní tržby se v listopadu zvýšily o 2,9 %, po očištění o kalendářní vlivy dokonce o 3,7 %, uvedl dnes ČSÚ.

Spotřebitelé utráceli zejména za nepotravinářské zboží. Výrazným faktorem byl nárůst tržeb internetových obchodů a zásilkových služeb, který stoupl o 14,5 %. Stoupal také zájem o počítačové a komunikační zařízení (o 8,8 %), nebo výrobky pro domácnost (o 6,3 %).

Podle Kovandy tak je spotřeba domácností tahounem celé ekonomiky. I růst maloobchodu je přitom poháněn vzestupem reálných mezd, tedy kupní síly obyvatelstva, která loni vzrostla dle předpokladu o více než čtyři procenta. „Dokud trh práce nezačne vykazovat znatelnější známky slábnutí, spotřebitelský optimismus Čechů zůstane na poměrně vysoké úrovni,“ míní. Pro příští rok však u maloobchodu lze počítat s určitým snížením dynamiky.