logo Facebook
I slova jsou činy

Prezident podepsal schodek 200 miliard, státní dluhopisy jdou na dračku a ČNB zřejmě začne s kvantitativním uvolňováním

25. března 2020 17:23 / autor: Vojtěch Berka

Prezident republiky Miloš Zeman dnes podepsal novelizovaný zákon o státním rozpočtu pro rok 2020. Ten, kvůli koronavirové krizi, počítá se schodkem 200 miliard korun. Původně měl přitom státní rozpočet mít deficit 40 miliard. Novelu již včera schválila Sněmovna, která jednala ve stavu legislativní nouze.

Ministerstvo financí dnes zároveň začalo prodávat státní dluhopisy. Ve třech aukcích za ně utržilo 53,4 miliard korun. To je několikanásobně více, než částka 12 miliard, kterou původně plánovalo utržit. Ministerstvo tak během jediného dne pokrylo zhruba třetinu svých výpůjčních potřeb pro nově schválený rozpočet.

Kvantitativní uvolňování v podání ČNB

Za vysokým zájmem investorů stojí především projednávaná novela zákona o České národní bance (ČNB), která by rozvolnila stávající regulaci a umožnila bance širší nákup státních dluhopisů. Novelu musí ještě potvrdit sněmovna. Pokud tak však učiní, ČNB se zřejmě přidá k řadě centrálních bank, včetně například amerického Fedu nebo Evropské centrální banky (ECB), které již s takzvaným „kvantitativním uvolňováním“ (QE) operují.

„Kvantitativní uvolňování spočívá ve své standardní podobě právě v nakupování dlouhodobých vládních dluhopisů za finanční prostředky, které nově vytváří – 'tiskne' – centrální banka. Tyto finanční prostředky pak zvyšují likviditu v rámci mezibankovního trhu, což jednotlivým komerčním bankám usnadňuje úvěrování firmem i domácností. Současně odkupem dluhopisů centrální bankou dochází k tlaku na pokles dlouhodobých úrokových sazeb. Zlevňuje tedy nejen půjčování státu, ale obecně dochází ke snížení úroků úvěrů napříč ekonomikou, včetně úroků třeba hypoték,“ přibližuje ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda.

Rozhodnutí vlády ČNB uvolnit ruce není ojedinělé, k podobná opatření již přijala, nebo je alespoň signalizují, také Polsko, Rumunsko, nebo Maďarsko. „Kvantitativní uvolňování se plně zabydluje v zemích střední a východní Evropy,“ shrnuje Kovanda

Přístup k novému nástroji si pochvaluje i samotná ČNB. „O toto Česká národní banka usilovala již od roku 2016 právě proto, aby byla připravena na podobné mimořádné situace, kterým čelíme nyní v souvislosti epidemií koronaviru,“ uvedla mluvčí banky Markéta Fišerová.

Čekají snad všichni armagedon?

Ne všichni však sdílejí její nadšení. „MFČR a ČNB čeká armagedon? Nebo si chce pojistit nižší náklady na emisi dluhu? Na trhu, který oplývá likviditou, mi toto opatření nedává smysl. Stejně jako 'helikopter money' v době celonárodní karantény,“ napsala na twitteru hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská.




Není od věci také připomenout, že o tom, zda kvantitativní uvolňování ze strany ECB je vůbec legální, stále ještě rozhoduje německý Ústavní soud.