logo Facebook
I slova jsou činy

Pro fiskální politiku máme obrovský prostor, deficit 200 miliard je pouze spodní hranice, tvrdí MAREK KAPIČKA

30. března 2020 10:57 / autor: Vojtěch Berka

Vláda minulý týden navrhla, Sněmovna schválila a prezident podepsal celou řadu opatření, jež mají zmírnit dopady koronavirové karantény jak na domácnosti, tak na českou ekonomiku. O tom, co nová opatření přinesou a co může vláda do budoucna ještě udělat jsme se bavili s ekonomem a pedagogem CERGE-EI, docentem Markem Kapičkou.

Jenom pro připomenutí – firmy postižené bezpečnostním nařízením budou moci čerpat osmdesátiprocentní příspěvky na platy, stát bude také hradit mzdy zaměstnanců v karanténě. Sněmovna odsouhlasila i plošné ošetřovné na děti do 13 let, odkládání a odpouštění záloh zdravotního pojištění, nebo pozastavení EET. Projednávat přitom bude ještě novelu zákona o ČNB, nebo dávku pro živnostníky ve výši 15 tisíc korun měsíčně, přičemž MPO i nadále rozvíjí svůj program bezúročných půjček COVID.

Co si o balíčku vládních opatření myslíte? Jako o celku i jednotlivě?

Já myslím, že ta opatření by obecně měla sledovat dva cíle. Jeden z nich je eventuální stimulace poptávky, druhý je určité překonání problému s likviditou, problému v sociálním pojištění, kde lidé, nebo firmy, v tuto chvíli nejsou solventní a nemají peníze na to, aby mohli překonat příští týdny.

To jsou dvě kritéria, podle kterých můžeme opatření hodnotit. V tuhle chvíli mi připadá, že co je podstatně důležitější, jsou ty problémy s likviditou, se sociálním pojištěním. Ty problémy s agregátní poptávkou v tuhle chvíli asi nejsou až tak dramatické, to je něco, co možná přijde na stůl později. Opatření bych nyní hodnotil hlavně z hlediska toho, jestli dokážou pomoci lidem, kteří mají výpadky příjmů. Myslím, že to všechno jsou poměrně racionální kroky, které pomohou.

Balíček opatření je celkem rozsáhlý, myslíte si, že ten objem je dostatečně velký, nebo ještě bude potřeba přidat? A jestli bude potřeba přidávat, jaká opatření by podle Vás byla nejvíce efektivní?

Já myslím, že v tuhle chvíli je to asi akorát. To je otázka toho, jak dlouho bude krize trvat. Nemáme teď ani představu, do jaké míry mají firmy, respektive domácnosti, s likviditou problémy. Pokud bude krize delší, ty problémy budou přibývat. Vláda by samozřejmě měla být připravená k tomu něco přidat. Myslím si ale, že jako odrazový můstek to je dobré.

Česká národní banka (ČNB) se ve čtvrtek znovu rozhodla snížit sazby, základní sazba je teď na jednom procentu. Sněmovna zároveň, ve stavu legislativní nouze, urychleně projednává zákon, který tam leží už od roku 2016, novelu zákona o ČNB. Ta by bance dala větší volnost při nákupech dluhopisů a začíná se mluvit i o možnosti, že by se ČNB přidala ke kvantitativnímu uvolňování. Co na to říkáte?

Má to dvě roviny. Jednak si myslím, že není nic špatného na tom, aby to centrální banka ve svém arzenálu měla. Světové centrální banky to mají, z principu proti tomu nic nemám, z tohoto hlediska to problém není. Kde trochu problém je, je v načasování. V tom, že ten zákon je přijímán pod tlakem situace, což může vyvolávat otázky, do jaké míry bude centrální banka nezávislá a do jaké míry pod tlakem vlády. Kdyby se to přijalo před rokem, dvěma, bylo by to úplně bez problémů.

K samotnému kvantitativnímu uvolňování – je potřeba si vzpomenout, v jaké situaci se to používalo. Používalo se to v situaci, kdy úrokové míry byly na nule a už neměly kam klesat. Fiskální politika přitom nebyla na stole, ať už z toho důvodu, že země byly předlužené, nebo že tam byla neochota fiskální politiku používat. V okamžiku, kdy jsou úrokové míry na nule, je přitom fiskální politika efektivnější než monetární.

Tyto podmínky u nás v současné době nejsou. Úrokové míry nejsou na nule a myslím, že pro fiskální politiku je obrovský prostor. Zadlužení České republiky je poměrně nízké. V tuhle chvíli mi nepřipadá, že by byl důvod kvantitativní uvolňování používat. Je to nástroj, který zas až tak efektivní není, obzvlášť v té současné situaci. Myslím, že můžeme najít lepší nástroje.

Mluvíte o velkém prostoru v rozpočtu, o možnosti se zadlužit. Vláda, mimo jiné, schválila také nový rozpočet, který počítá s deficitem 200 miliard. Projednávání novely zákona o ČNB navíc zřejmě podpořilo prodej státních dluhopisů, těch se za dva dny prodalo za 125 miliard. Co si o novém rozpočtu myslíte? Bude se muset ještě prohlubovat?

To, že se to prodalo tak rychle, ukazuje, že prostor pro fiskální politiku prostě je. Co se týče toho, jestli 200 miliard je málo nebo moc, to se opravdu těžko odhaduje. Nikdo neví, jak dlouho ta krize bude trvat a jakým způsobem se vyvíjet. Já bych řekl, že to asi je nějaká spodní hranice toho, kde deficit bude. Křišťálovou kouli ale nemá nikdo.