logo Facebook
I slova jsou činy

Merkelová: Blázen nebo génius?

06. července 2020 16:16 / autor: Luboš Smrčka

Německo snižuje (dočasně) obě sazby daně z přidané hodnoty. Standardní z 19 na 16 procent, sníženou ze sedmi na pět procent. Angela Merkel jde znovu – po kolikáté již? – proti proudu. Krizi řeší (mimo jiné) snížením daní.

Německá kancléřka je u části Evropanů mimořádně nepopulární. Střídavě je označovaná za arogantní a pak zase slabou, neschopnou a pak pro změnu všeho schopnou, záludnou a potom naivní... Jsem hodně zvědavý, jak si její notoričtí kritici poradí s tímhle krokem.

Když se podíváme na německé protikrizové balíčky, musíme s úžasem pozvednout obočí. Objem prostředků nasměrovaných do ekonomiky je enormní. Tak enormní, že nedávno dokonce kdosi tvrdil, že Německo podpoří v důsledku svoje hospodářství větší sumou, než všechny ostatní evropské země dohromady. Je to možné – ekonomika našich západních sousedů je obrovská a neuvěřitelně efektivní. Rezervy německého státu byly před krizí značné, dluh lehce financovatelný a je proto kam sáhnout. Dosud byla přijata opatření v celkové hodnotě skoro 25 bilionů korun. To je pro ilustraci více než čtyři hrubé domácí produkty České republiky.

Jen na okraj – i to je výsledek dlouhých let vlády CDU/CSU a v neposlední řadě je to zásluha oné tak často haněné Angely Merkel. V posledních letech podíl dluhu na HDP výrazně klesal. Německo si tedy vedle utracení rezerv může dovolit skokové zvýšení dluhu prakticky o stovky milionů eur.

Dočasné (do konce roku) snížení daně z přidané hodnoty o tři a dva procentní body se zdá jako drobnost. A tak to možná leckdo také vyhodnotí – jako populistický krok, který ničemu nepomůže, ceny nesníží a tak dále, a tak dále.

Nemyslím.

Naopak – ceny v Německu skoro jistě poslušně poklesnou. Jde o vysoce konkurenční trh. Nepůjdou dolů o celý pokles daně, ale klesnou. Benefit bude trhem distribuován mezi spotřebitele a prodejce. A tento benefit představuje 20 miliard eur (čili nějakých 540 miliard korun, jenom toto opatření je větší, než objem české pomoci ekonomice a dopadů krize na daňové příjmy).

Ve skutečnosti ale těch 20 miliard eur není klíčový aspekt věci.

To opravdu důležité je, že německý stát vyslal signál spotřebitelům. Říká jim: Snižujeme daň, buďte v pohodě, využijte nižších cen, dokud to jde, jděte nakupovat – do konce roku je skvělá příležitost, roztáčejte kola hospodářství a všechno bude OK. Hlavně se neobávejte budoucnosti, protože ono to půjde, zvládneme to, jako jsme to zvládli v minulosti.

Ten signál je daleko podstatnější než všechno ostatní.

Dnešní krize není strukturální. Nemá hluboké příčiny, jaké vedly ke zhroucení finanční ekonomiky v roce 2007 a pak ke krizi 2008 až 2010. Tato krize je důsledkem dříve neznámé události, na kterou celý svět reagoval tak, jak uměl. A ta reakce znamenala „vypnutí“ ekonomiky. Je třeba ji znovu nahodit, znovu rozeběhnout. Německý stát lije obrovské sumy do podpory likvidity malých a středních podniků, desítky miliard eur směřují k živnostníkům, zaměstnancům... Pokud se ale nezvýší spotřeba, pokud zavládnou obavy z budoucnosti a nálada šetřit, tak se ekonomika nemůže resuscitovat.

Krok německé koaliční vlády CDU/CSU – SPD je rozumný a spolu s obrovskou podporou podnikatelů má velkou šanci na úspěch. A zrovna my bychom si ten úspěch měli skutečně silně přát. Protože ve reálně jsme z hlediska hospodářské provázanosti sedmnáctou spolkovou zemí a pokud se velký podpůrný experiment kabinetu Angely Merkel podaří, bude to pro českou ekonomiku daleko větší podnět, než všechny vládní balíčky dohromady.

 

Luboš Smrčka

Autor je profesorem na VŠE
Zveřejněno na serveru blog.idnes.cz
Publikováno s laskavým svolením autora