logo Facebook
I slova jsou činy

Je realitní business novým miláčkem bank?

26. srpna 2020 15:59 / autor: Michal Skořepa

Dá se zjistit, kterým sektorům ekonomiky banky půjčovaly v uplynulém období covidových potíží nejvíc a nejmíň? Tedy v kterých sektorech úvěry oproti letošnímu únoru (tj. těsně před úderem covidu) rostly a ve kterých klesaly?

Česká národní banka publikuje mimo jiné měsíční data o celkovém objemu úvěrů poskytnutých českými bankami (a v Česku působícími pobočkami zahraničních bank) do různých sektorů ekonomiky v rozdělení podle měny, v níž byl úvěr poskytnut. Dobré dvě pětiny dnes firmami splácených úvěrů byly poskytnuty a jsou spláceny v cizích měnách (z toho nějakých 90 % je v eurech). Data tedy musíme očistit o vliv oslabení koruny, ke kterému došlo od února; toto oslabení by totiž nafouklo korunovou hodnotu zmíněných cizoměnových úvěrů, i kdyby žádné nové takové úvěry poskytnuty nebyly.

Výsledek vypadá takto:

01

Jde o výsledek poměrně nečekaný. Objem „velkoobchodních“ bankovních úvěrů (tj. bankovních úvěrů firmám, finančním institucím a veřejnému sektoru) se mezi únorem a červnem 2020 snížil o zhruba 2 miliardy Kč (tj. o cca -0,1%). To by samo o sobě zas tak překvapivé nebylo. Jenže za touto přibližnou stagnací se skrývá kombinace dvou docela velkých změn (viz graf výše): úvěry finančním institucím výrazně klesly (korunové +1 mld., cizoměnové 18 mld.) a – což nás zde bude zajímat víc – úvěry realitnímu sektoru výrazně narostly (korunové +2 mld., cizoměnové +13 mld.).

Mohlo by se tedy zdát, že firmy činné v oblasti nemovitostí (pronajímatelé, agenti nebo makléři zabývající se prodejem, nákupem nebo pronájmem nemovitostí a souvisejícími službami) se s příchodem covidu staly dominantním příjemcem bankovních úvěrů. Snad proto, že banky už na jaře vycítily, že (jak začíná být vidět z dat o hypotékách) přinejmenším trh s bydlením bude letos ve skvělé formě, covid necovid.

Je tady ale ještě jiné, poněkud přízemnější a daleko pravděpodobnější vysvětlení. Vysvítá z čísel ČNB o využívání splátkového moratoria. Podle těchto čísel totiž moratorium ze všech sektorů ekonomiky nejvíc (zhruba z jedné třetiny) využíval právě ten realitní.

Objem nových úvěrů plynoucích do realitního sektoru tedy mohl být ve skutečnosti docela nízký; pokud však tento sektor odkládal v dostatečném objemu splátky už dříve načerpaných úvěrů, pak celkový stav úvěrů poskytnutých tomuto sektoru skutečně mohl poměrně výrazně růst. Jinak řečeno: činnosti v oblasti nemovitostí na tom byly z hlediska úvěrování bankami po úderu covidu vskutku líp než kterýkoli jiný sektor, ale pravděpodobně to bylo z rozhodnutí samotných dlužníků v tomto sektoru (v případě využití vládou vyhlášeného moratoria), resp. po dohodě s bankou, která vnímala potíže sektoru (v případě využití odkladu splátek umožněného samotnými bankami).

Jsou-li odklady splátek opravdu tím hlavním vysvětlením dat ve výše uvedeném grafu, pak se dá z grafu usuzovat i na to, že realitní sektor odkládá splátky zejména svých úvěrů cizoměnových (které tvoří zhruba 48% celkových úvěrů poskytnutých tomuto sektoru).

 

Michal Skořepa

Autor je analytikem České spořitelny a členem Výboru pro rozpočtové prognózy