logo Facebook
I slova jsou činy

České státní dluhopisy zatím investory pořád zajímají

06. října 2020 14:48 / autor: Michal Skořepa

Vládní dluh v Česku stoupl ve druhém čtvrtletí letošního roku meziročně o 446,9 miliardy korun na 2,2635 bilionu. Že dojde v 2q20 k prudkému nárůstu zadlužení, bylo jasné už pár týdnů po příchodu koronaviru do české kotliny – vláda (coby kvantitativně nejdůležitější součást sektoru vládních institucí) tehdy opakovaně prodala investorům nové dluhopisy v rozsahu mnoha desítek miliard korun. Šlo o logickou reakci na očekávání, že rozpočtové příjmy výrazně klesnou a výdaje narostou.

Logičnost (tj. pravděpodobnou udržitelnost a splatitelnost) rozpočtových kroků vlády obvykle posuzují nejpřísněji investoři ze zahraničí: pokud se jim zvolený fiskální směr nelíbí (a tedy začnou čekat mj. například oslabení koruny, a tudíž pokles hodnoty jejich investic do korunových aktiv), jsou schopni nakoupené dluhopisy na sekundárním trhu rychle prodat (třeba i za cenu určitých ztrát daných poklesem cen prodávaných dluhopisů) a takto zpět získané peníze investovat radši do aktiv jinde a v jiné měně.

Jarní postup vlády ve směru rychlého nabírání dluhu se zahraničním investorům zdál zřejmě logický: z připojeného grafu plyne, že jimi držený objem (červená čára) českých státních dluhopisů během jara neklesl, ba dokonce se zvýšil. Podíl nerezidentů (modrá čára) na celkovém objemu nesplacených českých státních dluhopisů se během jara sice mírně snížil, ale to bylo dáno prudkým růstem celkového objemu těchto dluhopisů v oběhu.

01

Zatímco jarní zadlužování bylo rozumné, a bylo tedy možné ho vnímat jako pokračování dlouhodobě relativně (v mezinárodním srovnání) rozumné české fiskální politiky, v druhé polovině srpna se na půdě vlády objevily návrhy, které podle mého soudu jsou odklonem od oné dlouhodobé tradice fiskální rozumnosti (k tomu blíže viz komentář na mém blogu). Konkrétně se jedná o návrhy na (a) jednorázový příspěvek důchodcům nad rámec valorizace a (b) dramatické snížení daně z příjmů (přesunem výpočtového základu ze superhrubé mzdy na hrubou). Oba návrhy – pokud projdou – navýší schodek v součtu o téměř 100 miliard Kč.

Před pár dny vydaná čísla o držbě českých dluhopisů (poslední pozorování ve výše uvedeném grafu) naznačují pokles (cca dvouprocentní) objemu dluhopisů držených nerezidenty i pokles (o cca půl procentního bodu) jejich podílu na celkové držbě. Zatím jde jen o kosmetický pokles, který může navíc souviset se srpnovým počátkem zhoršování čísel o šíření nemoci covid-19 v Česku. Není ale vyloučeno, že pokud zmíněné návrhy projdou v podobě nesoucí ony mnohamiliardové důsledky, zájem cizinců držet české vládní dluhopisy začne padat přece jen výrazně rychleji.

 

Michal Skořepa

Autor je analytikem České spořitelny a členem Výboru pro rozpočtové prognózy