logo Facebook
I slova jsou činy
Názory
Internet je plný hloupých žvástů, neúčinných rad a dezinformací. Autoři glos jsou názorově zcela rozdílní lidé, jejichž jediným jmenovatelem je profesní uznání.

ČEZ loni zavrávoral, čeká jej však dobrá budoucnost. Pomůžou mu drahé emise i konec německých elektráren

19. března 2019 / Lukáš Kovanda
Ziskovost společnosti ČEZ loni zaostala jak za očekáváním trhu, tak firmy samotné. ČEZ svůj provozní zisk (EBITDA) za loňský rok odhadoval na úrovni 50 až 51 miliard, dosáhl však jen zisku 49,5 miliardy. Čistý zisk očištěný o mimořádné vlivy se snížil meziročně o 37 procent na 13,1 miliardy, zatímco trh předpokládal pokles na 13,8 miliardy. Horší, než nač trh sázel, bylo hospodaření ČEZ i v samotném posledním čtvrtletí roku 2018. Akcie ČEZ v reakci na zveřejnění výsledků nejprve reagovaly poklesem až o 0,8 procenta, poté ztrátu umazaly a pohybují s v mírně růstovém pásmu. Celý článek

Panda hlásí špatné zprávy

18. března 2019 / Luboš Smrčka
Nová studie uvádí, že celkový objem čínské ekonomiky je asi o dvanáct procent menší, než se předpokládalo. Zdá se, že země rostla v letech 2006 až 2016 zhruba o 1,7 procenta pomaleji, než udávaly oficiální statistiky. Celý článek

Klidně sedíme, nic neděláme, čekáme

15. března 2019 / Luboš Smrčka
Stahovat kalhoty, když brod je ještě daleko, není dobré – jak nás ostatně učí staré přísloví. A vyvozovat brzký příchod krize kvůli tomu, že loňský růst HDP byl pomalejší než ten předloňský, to je prostě absurdní. Celý článek

Pošty je nutno rušit

13. března 2019 / Markéta Šichtařová
Politici i pošťáci se začali bát: Média přišla se zprávou, že přichází tvrdá konkurence pro Českou poštu. Společnost Zásilkovna oznámila, že odstartuje doručování balíků nejen z e-shopů, ale i mezi fyzickými osobami navzájem. Celý článek

Dvakrát o měnové politice: vliv na prosperitu, vstup do eurozóny

12. března 2019 / Michal Skořepa
Měnová politika má vliv na prosperitu, ač si to mnohé učebnice (a možná i pan guvernér Rusnok) nemyslí. A Česko se svou korunou není skořápkou v oceánu; spíš řidičem, co může mít hlad jindy než průměrný pasažér v euroautobusu. Celý článek

Dluhopis? Lepší je sázet sportku

11. března 2019 / Luboš Smrčka
Schrödingerova kočka existuje pouze ve kvantové fyzice. A žena, která je těhotná i netěhotná zároveň, ta žije jen ve snech, protože buď chcete dítě, nebo kouřit 40 cigaret denně a vypít láhev bourbonu navrch. Celý článek

Věda a úskok v ekonomii

08. března 2019 / Jayati Ghosh
Ekonomie hlavního proudu má sklon rozhodnout o nějakém „etablovaném“ závěru a pak na něm lpět bez ohledu na všemožné důkazy ukazující na pravý opak. To je samo o sobě špatné, ale u disciplíny, která si činí nárok být vědním oborem, je možná ještě horší neschopnost trvat na opakovatelnosti empirických výsledků. U většiny přírodních věd je tento požadavek standardem a nutností; v ekonomii však vůči němu panuje převážně lhostejnost, a čas od času dokonce lítý odpor. V některých případech jsou jiným výzkumníkům upírána i data, která je nutno k opakování závěrů použít. Celý článek

Velké trable ve velké Číně. Peking čelí - nejnověji snížením DPH - zrychlujícímu úbytku pracovní síly, dluhu i clům

07. března 2019 / Lukáš Kovanda
Čínská vláda letos počítá s dalším zpomalením růstu druhé největší světové ekonomiky. Ta by měla letos růst v pásmu od šesti do 6,5 procenta. Čínská ekonomika tak letos pravděpodobně poroste nejpomaleji za celé období od roku 1990, kdy expandovala tempem 3,9 procenta. Zpomalení čínského růstu souvisí s několika dlouhodobými faktory a také s několika krátkodobějšími. Celý článek

Čínský systém sociálního kreditu jede. „Hříšníci“ hůře hledají partnera i práci

05. března 2019 / Sinopsis
Před několika lety si chtěl, podle amerického rádia NPR, čínský obchodník s uhlím Lao Tuan koupit jízdenku na rychlovlak do Pekingu, ale k jeho překvapení mu to on-line aplikace nedovolila. Tehdy se poprvé dozvěděl, že je na soudní černé listině, takže si nemůže koupit letenku nebo právě jízdenku do rychlovlaku. Lao Tuan totiž nebyl schopen splatit půjčku, jelikož jeho byznys zkrachoval po pádu cen uhlí, když vláda zavedla nová ekologické normy. Poté, co zbankrotoval, doufal, že bude moci znovu začít podnikat a postupně své dluhy splácet. Jenže to byl nesměl být v Číně. Fotky hříšníků visely po městě Brzy po epizodě s jízdenkami totiž Lao Tuan zjistil, že všude po jeho městě visí jeho fotky se jménem a číslem občanského průkazu. Čínský režim ho tak trestal veřejným zostuzováním. Lidé okolo se k němu začali chovat jinak a brzy se jich začal stranit. Záhy ale potkával další „oběti“ černých listin a společně vytvořili spolek, ve kterém si snaží navzájem pomáhat s rozjížděním nových firem a splácením dluhů. Podle čínských právníků ale není jisté, zda se jim potom podaří z černé listiny dostat, údajně se to prakticky neděje. Na tuto černou listinu se dostalo již přes deset milionů obyvatel Číny, kteří o tom od soudů nedostali žádnou informaci. Některá jména se objevují na internetových seznamech hříšníků, jiní se, jako Lao Tuan, objevují na obrazovkách v domovském městě, kde jsou veřejně vystavováni jako špatní občané. Alibabův cukr a bič Poměrně odlišnou zkušenost má podle serveru Lupa.cz Ťiao, mladík z jihočínského Šen-čenu. Stejně jako většina městských obyvatel používá svůj chytrý telefon téměř ke všemu. K zaplacení kávy ve Starbucks, za jízdu taxíkem firmy podobné Uberu s názvem Didi nebo k nákupu jízdenek. K tomu používá WeChat Pay, nebo spíš Alipay. Právě aplikace Alipay je provázaná s gigantem on-line nakupování Alibabou. Tato firma v sobě na čínském trhu kombinuje prvky Amazonu, PayPalu, který používají skoro všichni čínští občané při placení, a sociálních sítí. Právě Alibaba stojí za aplikací Sesame Credit, která díky svému dominantnímu postavení na poli internetových plateb sbírá masivní objem dat o chování uživatelů a následně vyhodnocuje jejich „důvěryhodnost“ v podobě skóre. Přesný algoritmus a metodologii neznáme, ale pokud máte například špatně hodnocené „přátele“ na sociálních sítích, i vám klesne skóre, stejně jako když nesplácíte půjčky. Nákupem podporovaného zboží, a tady se Alibaba dostává do střetu zájmů, můžete naopak své skóre zvýšit. Ťiao má dobré skóre, a proto si může pronajmout lepší byty od majitelů, kteří se na programu podílejí. Nebo nemusí dávat zálohu, když si chce půjčit auto nebo kolo. A stejně tak má lepší šanci najít si partnerku na seznamovacích sítích, protože i tam hraje skóre roli. Systém si tedy pochvaluje a považuje ho za nezbytný. Kdyby ale měl skóre špatné, třeba i cizím přičiněním, všechny výhody by přestaly platit, a naopak by měl k některým službám omezený přístup. Sesame Credit ale není součástí vládní politiky a bez ohledu na bezpočet mediálních zpráv nedeklarovala Komunistická strana Číny implementaci takového systému. Přesto se zdá, že i samotní Číňané si pletou oficiální systém s tím Alibabovým. Zároveň se množí případy, kdy je čínský režim podezřelý ze zneužívání Sesame Credit pro ilegální trestání jednotlivců (ne že by čínský režim běžně vlastní zákony neobcházel). Společenská důvěryhodnost: mýty a realita O společenské důvěryhodnosti/sociálním kreditu se poprvé začalo uvažovat na začátku tohoto století. Čína prošla obrovskou a náhlou změnou, která přinesla bohatství, stovky milionů lidí unikly chudobě, města vzkvétala. Rostlo ale také množství padělků, podvodů a nekalých praktik. Firmy okrádaly své klienty, obcházení pravidel v potravinářském nebo farmaceutickém průmyslu ohrožovalo životy spotřebitelů a celkově v Číně začala panovat nedůvěra. Právě to má tento systém vyřešit, a tak je vesměs vítán (ačkoliv tvrdá data nemáme). Sběrem dat a vytvářením „složek“ na každého, ať už v cloudových databázích nebo v kartotékách, by měly místní úřady a soukromé subjekty vždy vědět, s kým mají tu čest. Jedinou skutečně potvrzenou součástí je už celostátně funkční systém slučování databází informací o soukromých osobách napříč byrokratickým aparátem a vytváření zmíněných černých listin. Stát, Komunistická strana i jednotlivý pověřený úředník tak mohou pracovat s cloudem, kde je uloženo vše, co úřady o lidech během jejich života nasbírají. Vláda se sociálním kreditem experimentuje minimálně ve dvanácti městech a vesnických oblastech. Lokální provedení se ale od sebe velmi liší. Téměř nikde se neoperuje s jedním číslem, které by mělo stačit k určení důvěryhodnosti jednotlivce ve všech ohledech. Ani tam, kde existuje aplikace (například v Šanghaji je to Honest Shanghai, tedy „Poctivá Šanghaj“), která generuje jedno číslo, by nemělo podle zveřejněných regulí docházet k umístění na černou listinu, pokud k tomu neexistuje legální důvod, například porušení zákona nebo nesplnění soudního nařízení. V některých případech má sociální kredit podobu nástěnky se jmény jednotlivců, kteří se dobře starají o své rodiny. Jindy místní úřady spoléhají na informátory, často z řad důchodců. Ti chodí po městě a za úplatu sbírají informace o tom, jak se kdo chová ke své rodině nebo zda porušuje zákony – třeba jen tím, že přešel silnici na červenou. V některých případech je možné se ze špatného skóre, když je užito, vyplatit přispěním na charitu, ačkoliv není jasné, kde peníze nakonec skončí. Jde tak v podstatě o novodobou formu odpustků. Ve větších městech ale systémy zahrnují cloudovou databázi, kamery s rozpoznáváním obličejů a analýzu velkých dat. Vláda však se sociálním kreditem zatím jenom experimentuje, není jasné, jak bude vypadat finální verze určená pro celý národ. Můžeme tak jen tipovat, jestli bude mít spíš podobu komunistické domovnice-donašečky, nebo sofistikovaného algoritmu hodnotícího na základě obrovského množství dat. Sociální inženýrství nové éry Ať už se čínská vláda rozhodne pro kteroukoliv z variant systému, jedno je jasné – jedná se o opakovaný trest za jeden přestupek či zločin. To ho činí velmi kontroverzním a nebezpečným. Neveřejnost užité metodologie také zvyšuje šanci na jeho zneužití. Pro vládnoucí komunistickou stranu je ale sociální kredit projektem sociálního inženýrství, jehož cílem je vytvořit poslušného, normalizovaného občana. Čínský prezident Si Ťin-pching chce vrátit Čínu k původním komunistickým ideálům, a vytvořit tak leninistickou diktaturu, ve které vládnoucí strana prostupuje všemi aspekty ekonomiky, politiky, ale také osobního života. Velkou roli rozhodně budou hrát nové technologie, které Čína využívá bez etických zábran a podle maoistických praktik s nimi experimentuje přímo v praxi bez předchozí rozvahy. Sociální kredit tak může mít nedozírné následky. Sinopsis Celý článek

Tentokrát je to opravdu jiné

04. března 2019 / Christopher Smart
Od seriózních investorů se očekává, že nebudou říkat: „Tentokrát je to jiné.“ Vzhledem k tržním výkyvům posledních měsíců však udělají dobře, budou-li bedlivě sledovat, co je skutečně jinak oproti době, kdy se naposledy otočil hospodářský cyklus. Celý článek