logo Facebook
I slova jsou činy

„Úpadek střední třídy je vždy spojen s destabilizací a rozvojem extremismu,“ tvrdí JAN URBAN

07. srpna 2018 08:35

Střední třídu není jednoduché definovat, nabízejí se hlediska ekonomická, sociologická či marketingová. Shoda ale nastává v hodnocení jejího významu.  Jedná se o nejpočetnější část společnosti. Zároveň také tu, která je jistým tahounem společnosti. Nejen daňovými odvody, spotřebou, ale také to, že je tahounem stability ekonomické, politické. „Vždy, když někde nastal destabilizační tendence, extremistická hnutí, tak průvodním rysem byl rozpad, úpadek, či oslabení střední třídy. Jistá její část se radikalizovala a vždy ale trpěla více než další části společnosti. Právě její stabilita je důležitá proto, aby nedocházelo k podpoře těchto jevů,“ konstatuje lektor a poradce doc. Jan Urban. Ostatně podíváme-li se do historie, tak již ve 4. století př. n. l. Aristoteles řekl: „Nejdokonalejší politickou komunitou je ta, ve které střední třída nejen vládne, ale početně převyšuje obě zbývající.“ 

Jak charakterizovat střední třídu? Jan Urban vysvětluje: „Tradičně historicky jsou to osoby, které jsou charakterizovány jistým příjmem, vkusem a vzděláním, právě to bylo určujícím znakem.“  Vzhledem k jejímu počtu, významu, je pak překvapivé, proč právě vnímání a podpora střední třídy je na okraji zájmu politických stran. Ostatně v Česku se to týká cca 3,5 miliónu lidí.  „Je to problém nejen český, ale řady zemí. Ale v Česku na to politika reaguje méně než v jiných zemí.  U nás – a nechápu proč – téma střední třídy nepřitahuje takovou pozornost,“ dodává Jan Urban.

Důsledky jejího ohrožení se promítají do jistých obav, mezi které patří: nebude pro ni dobrá zdravotní péče, nebude schopna financovat studium a budoucnost svých dětí, nebudou moci si naspořit na důchod. „Chtěl bych ale připomenout, že klíčový je právě význam vzdělání. Jsou to lidé, kteří staví na svém vzdělání a ten stát tak příliš nepotřebují. Chudí lidé jsou závislí na státu a ti nejbohatší na různých dotacích. Střední třída tím, že stát potřebuje nejméně, tak se stává pro politiky neatraktivní,“ vysvětluje Jan Urban.