logo Facebook
I slova jsou činy

Chceme stroje učit ctnosti, tvrdí MAREK HAVRDA z GoodAI

13. prosince 2018 14:26

Myšlenka na vytvoření umělé inteligence, která by připomínala lidskou, není nová. Neuronové sítě koneckonců datují svůj vznik do osmdesátých letech minulého století. V posledních letech ale vývoj AI prodělal renesanci. Proč se tak stalo a kam může nyní pokračovat? O tom jsme mluvili s Markem Havrdou ze společnosti GoodAI.

Té se, podle jeho slov, podařilo zapojit do globální debaty, která vývoj umělé inteligence neoddělitelně provází, tedy debaty o AI a etice. Problémem je, že do programů nelze pouze „zadrátovat“ určité hodnoty, tvrdí Havrda. Svět je jednak příliš komplexní a, co je ještě důležitější, lidské hodnoty se dynamicky vyvíjí.

GoodAI se proto hodlá zaměřit spíše na to, jak učit stroje ctnosti. „Kdybychom vzali reálné chování lidí, jako ten předpis, jak by se stroj měl chovat, tak by to asi nebylo ideální,“ vysvětluje s trochu hořkým úsměvem Havrda.

Přesto bychom však, podle něj, měli být opatrní co se týče zavádění preventivní regulace. Přílišné obavy jednak nejsou na místě a za druhé bychom také mohli zanedlouho zjistit, že nám ujel vlak.

Havrda mluvil i o tom, do jaké míry fungování neuronových sítí připomíná fungování lidského mozku. „Lidský mozek je jedna z nejsložitějších struktur v celém vesmíru, o které víme, a výzkum lidského mozku je pravděpodobně zásadní pro to, abychom dokázali vytvářet nové algoritmy a nové přístupy k tvorbě umělé inteligence,“ uvedl.

Většina vědců, kteří se umělou inteligencí zabývají, má velmi dobré znalosti z behaviorálních a kognitivních věd a GoodAI zaměstnává i Neurovědce, prohlásil Marek Havrda.